České Vánoce: Tradice a zvyky v našich krajích

Tradiční Vánoce se pojí s mnoha zvyky a tradicemi. Mají za cíl sblížit lidi a umožnit jim nahlédnout do budoucnosti. Proto řada rodin kromě zdobení vánočního stromečku na Štědrý večer krájí jablko, lije olovo nebo pouští po vodě ořechové lodičky.

Zavěšení jmelí

Jmelí platí za posvátné už od dob Keltů. Podle nich měla tato cizopasná rostlinka kouzelné účinky a fungovala jako ochrana proti ohni i zábrana před čarodějnicemi a zlými duchy. Legenda praví, že jmelí bylo dříve stromem, z jehož dřeva pocházel Kristův kříž. Strom poté hanbou uschnul a proměnil se v rostlinu, která má Kristovo umučení vykoupit tak, že zahrne dobrem a láskou všechny, kteří pod ní projdou. Ale pozor, jmelí přináší štěstí pouze těm, kteří jej dostanou darem.

Vánoční cukroví

Oblíbenou tradicí, kterou dodržují během Vánoc téměř všichni, je pečení cukroví. Většina druhů cukroví se peče z mouky, másla, vajec, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů. V mnoha rodinách se z generace na generaci dědí osvědčené recepty na linecké, perníčky, vanilkové rohlíčky i další dobroty. Stará tradice praví, že správná hospodyňka stihne nejméně 7 druhů. Není to však povinností. Cílem je ochránit pečením domácnost od zlých sil a neštěstí.

Žádné vynášení odpadků

Na Štědrý den platí zákaz vynášení smetí. Pokud zásadu porušíte a půjdete vynést odpadkový koš, hrozí vám, že vymetete z domu kromě špíny i štěstí.

Zákaz věšení prádla

Nechcete si pod stromeček nadělit rodinné neštěstí? Pak na Štědrý den neperte prádlo a nenechávejte v domě viset ani ručníky a utěrky. Pokud doporučení porušíte, někdo z vašich blízkých se podle kruté pověsti do roka a do dne oběsí.

Půst

Na Štědrý den by se měl zachovávat až do večera přísný půst. Pokud to vydržíte, uvidíte podle pověry zlaté prasátko. Do společné večeře s rodinou se pusťte teprve ve chvíli, kdy na obloze vyjde první hvězda.

Štědrovečerní stůl

Velký důraz naši předci kladli na rozmístění věcí na jídelním stole. V jednom rohu má být bochník chleba, který zajistí v příštím roce dostatek jídla. Do druhého rohu patří slaměnka pro dobrou úrodu. Třetí roh patří penězům, které přinesou celé rodině bohatství. Ve čtvrtém rohu by měla být miska s jídlem pro domácí zvířata.

Rybí šupiny pod talířem

Naši předci umisťovali pod talíře šupiny z kapra, které měly přinést v nadcházejícím roce hojnost a dostatek peněz. Stejným způsobem fungovaly také drobné mince. Některé rodiny mince a šupiny dokonce kombinovaly.

Volné místo pro pocestného

Před zahájením štědrovečerní večeře se tradičně prostíralo také pro pocestného, který by mohl během večera zaklepat na dveře a požádat o jídlo a střechu nad hlavou. Dodnes některé rodiny připravují talíř a volnou židli i pro nečekanou návštěvu.

Stoupání na sekeru

Než zasedli naši předkové ke štědrovečernímu stolu, každý člen rodiny si musel bosou nohou nejprve stoupnout na sekeru položenou na zemi. Za odměnu se v příštím roce vyhnuli bolestem nohou.

Zákaz vstávání od stolu

Mezi dávné zvyky patřil i zákaz vstávání od jídelního stolu. Všichni rodinní příslušníci museli po společném usednutí ke stolu počkat, dokud všichni nedojí, a teprve poté se najednou zvednout a zamířit ke stromečku. Věřilo se totiž, že v opačném případě by se rodina v příštím roce nesešla celá.

Krájení jablka

Tradice krájení jablka patří k závěru štědrovečerní večeře. Každý rodinný příslušník si vezme své jablko a přepůlí ho nožem kolmo ke stopce. Pokud má jadřinec uvnitř tvar pěticípé hvězdičky, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Tvar kříže naopak věští nemoc či smrt.

Lodičky z ořechových skořápek

Do rozpůlených skořápek vlašských ořechů se umisťují malé svíčky, které se zapálené nechají plout po vodě, například v lavoru nebo ve vaně. Člověk, jehož lodička vydrží hořet a plout nejdéle, má před sebou dlouhý a šťastný život. Pokud se lodičce zalíbí uprostřed lavoru, znamená to dlouhou cestu. Naopak lodička, která se drží u kraje nádoby, značí, že se její majitel bude zdržovat po celý rok doma.

Lití olova

Chcete se dozvědět, co vás čeká v nadcházejícím roce? Nenechte si ujít lití olova. Nad plamenem svíčky v ocelové nádobce roztavte kus olova a poté do nádoby plné vody tekoucí olovo opatrně nalijte. Díky prudkému zchlazení vznikne z olova obrazec, který může připomínat specifický tvar, rostlinu, nebo třeba zvíře. Významy jednotlivých symbolů najdete na internetu. Pokud si pořídíte sadu na lití olova z obchodu, najdete konkrétní věštby v přiloženém návodu k použití.

Házení střevícem

Nezadané a svobodné dívky mohou na Štědrý večer házet střevíc přes hlavu. Pokud se střevíc zastaví špičkou směřující ke dveřím, znamená to, že slečnu brzy čeká svatba a odchod z domova. Pokud je bota natočená patou ke dveřím, zůstane dívka ještě minimálně rok doma a bez ženicha.

Klepání na kurník

Podobný cíl jako házení střevíce ke dveřím má i klepání na kurník. Svou botou má svobodná dívka zaklepat na kurník. Jestliže se ozve slepice, dívka zůstane svobodná po celý rok. Pokud se ozve kohout, rodina může brzy očekávat vdavky.

Zápalky

Pokud má svobodná dívka více nápadníků, pomůže jí v rozhodování jablko, do kterého zapíchne tři sirky – pod každou si představí jednoho z nápadníků. Dívka všechny tři zápalky naráz zapálí a ta, která vydrží hořet nejdéle, představuje nápadníka, za kterého se vdá.

Jablečná jadérka

Chcete vědět, jaké bude příští rok počasí? Do misky s vodou nasypte dvanáct jablečných jadérek. Kolik jich vyplave na hladinu, tolik vás v příštím roce čeká suchých měsíců. Tento zvyk byl dříve velmi populární u zemědělců, chatařů i chalupářů.

Půlnoční mše

Za závěr Štědrého dne se považuje půlnoční mše, která oslavuje narození Krista. Jde o oblíbený moment setkání lidí z okolí a společného zpívání koled.

A které vánoční tradice dodržujete vy? Napište nám třeba na Facebooku.